Blog

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Slovanská, severská, řecká a mnoho dalších mytologií. Vznikala jako snaha vysvětlit si přírodní zákonitost a svět kolem nás. Za nějakou dobu je však vystřídala jiná náboženství, u nás konkrétně křesťanství. Písemné prameny o tomto náboženství bohužel moc nejsou, protože většina písařů přešla ke křesťanství.

Jedná se o polyteismus čili víru ve více božstev. Další zajímavostí je, že tyto představy nikdy nebyly sjednoceny. Dělení bylo pravděpodobně na ruské a polabské ale mohlo jich být mnohem víc.
Perun je jedním z bohů, ve kterého věřili všichni Slované. Je to bůh blesků a hromů podobný například severskému Thorovi nebo řeckému Diovi. Říká se, že pevnou rukou vládl ostatním bohům
Veles se považuje za vládce podsvětí. Představa podsvětí není vůbec podobná představě pekla, která se vám nejspíš vybavila. Slované si podsvětí představovali jako velkou louku, kde se pasou duše. Mimo to je také bohem magie, věštění a básnictví. Podle pověstí se Veles a Perun nepřátelili kvůli krádeži Perunova syna. Takto si Slované představovali střídání období sucha (krádež Perunova syna, která se stále opakuje)
 Mokoš představuje vlhkost, plodnosti a úrodnosti. Označuje se jako za “matku” a modlily se k ní hlavně ženy. Dostávalo se jí veliké úcty a byla ztotožňována se Zemí. Například tráva byla vnímána jako Mokošiny vlasy.
Morana, či smrtka je chápána jako smrt či zima. Starý zvyk, který se dochoval do dnes, je vynášení Morany na jaře. Zhotoví se její maketa ze slámy a ta se hodí do řeky, což symbolizuje konec zimy. Dále se považuje jako matka všech démonů.

Moranina sestra Vesna je krásné zosobnění jara. Vesna zahání svou sestru, a přitom sebou přináší úrodu a zeleň.
Za stvořitele světa je považován Svarog. Dále se m přisuzuje role nebeského kováře, patrona ohně a slunce a tepla. Je považován za prvního zákonodárce, například zrušil mnohoženství.

Sociální sítě se zdají být nevinné a užitečné, alespoň na první pohled. Zakládáme si je, abychom svým přátelům mohli ukázat své zážitky z dovolené, nebo abychom zůstali v kontaktu s těmi, které už nevídáme tak často, ale přesto chceme vědět, jak se jim daří. Dodávají nám pocit bezpečí a my tak ztrácíme obezřetnost a sdílíme informace, které by se sdělovat v tak velkém měřítku neměly. První varování přichází již při registraci, ale my jej slepě přehlížíme a mnohdy i směle obcházíme.
Přiznejme si to, kolik z nás si přečetl podmínky, které je nutné při registraci odsouhlasit, aby nám byl vytvořen profil, který používáme.

Jistě to nebude více jak jedno procento všech uživatelů. A přitom již při zakládání sdílíme jeden nevinný údaj o sobě a tím je datum narození. Pro větší pocit bezpečí přidáme i telefonní číslo a tím dáváme tyto informace všanc majiteli stránek, a vůbec nás nenapadne, že by mohly být zneužity. A to jsme teprve na začátku.
Profil již máme založený a můžeme směle využívat výhody, které nám nabízí. Něco tomu ale chybí. Máme zde fotku, jméno, datum narození, ale stránka nás přesto nabádá, abychom si vyplnili více informací s příslibem, že nám najde přátele, které možná známe, ale nevíme, že využívají tutéž stránku.
Lákavá nabídka toho, že bychom mohli najít spolužáka, kterého jsme od základní školy neviděli či bývalého kolegu, se nedá jen tak ignorovat a tak se pustíme do vyplňování a neuvědomujeme si, jak by naše bydliště, škola či práce mohly být zneužity. Přidáme pár fotek z posledního výletu a hned náš profil vypadá mnohem lépe. Ale nezapomněli jsme na něco?

Máme tam lidi, které opravdu známe, alespoň většinou, ovšem zkontrolovali jsme si dobře možnosti, kdo naše příspěvky může vidět? Dáváme si pozor, aby nikdo, kdo by neměl, nezjistil třeba to, jak jsme minulý víkend hýřili? Máme falešný pocit, že naše příspěvky jsou dobře chráněné a proto sdílíme bez ostychu vše, ať už je to cokoliv. A přitom při větší snaze lze tyto informace získat, při troše štěstí jen pro účely marketingových reklam.

Sociální sítě se zdají být nevinné a užitečné, alespoň na první pohled. Zakládáme si je, abychom svým přátelům mohli ukázat své zážitky z dovolené, nebo abychom zůstali v kontaktu s těmi, které už nevídáme tak často, ale přesto chceme vědět, jak se jim daří. Dodávají nám pocit bezpečí a my tak ztrácíme obezřetnost a sdílíme informace, které by se sdělovat v tak velkém měřítku neměly. První varování přichází již při registraci, ale my jej slepě přehlížíme a mnohdy i směle obcházíme.
Přiznejme si to, kolik z nás si přečetl podmínky, které je nutné při registraci odsouhlasit, aby nám byl vytvořen profil, který používáme.

Jistě to nebude více jak jedno procento všech uživatelů. A přitom již při zakládání sdílíme jeden nevinný údaj o sobě a tím je datum narození. Pro větší pocit bezpečí přidáme i telefonní číslo a tím dáváme tyto informace všanc majiteli stránek, a vůbec nás nenapadne, že by mohly být zneužity. A to jsme teprve na začátku.
Profil již máme založený a můžeme směle využívat výhody, které nám nabízí. Něco tomu ale chybí. Máme zde fotku, jméno, datum narození, ale stránka nás přesto nabádá, abychom si vyplnili více informací s příslibem, že nám najde přátele, které možná známe, ale nevíme, že využívají tutéž stránku.
Lákavá nabídka toho, že bychom mohli najít spolužáka, kterého jsme od základní školy neviděli či bývalého kolegu, se nedá jen tak ignorovat a tak se pustíme do vyplňování a neuvědomujeme si, jak by naše bydliště, škola či práce mohly být zneužity. Přidáme pár fotek z posledního výletu a hned náš profil vypadá mnohem lépe. Ale nezapomněli jsme na něco?

Máme tam lidi, které opravdu známe, alespoň většinou, ovšem zkontrolovali jsme si dobře možnosti, kdo naše příspěvky může vidět? Dáváme si pozor, aby nikdo, kdo by neměl, nezjistil třeba to, jak jsme minulý víkend hýřili? Máme falešný pocit, že naše příspěvky jsou dobře chráněné a proto sdílíme bez ostychu vše, ať už je to cokoliv. A přitom při větší snaze lze tyto informace získat, při troše štěstí jen pro účely marketingových reklam.

Sociální sítě se zdají být nevinné a užitečné, alespoň na první pohled. Zakládáme si je, abychom svým přátelům mohli ukázat své zážitky z dovolené, nebo abychom zůstali v kontaktu s těmi, které už nevídáme tak často, ale přesto chceme vědět, jak se jim daří. Dodávají nám pocit bezpečí a my tak ztrácíme obezřetnost a sdílíme informace, které by se sdělovat v tak velkém měřítku neměly. První varování přichází již při registraci, ale my jej slepě přehlížíme a mnohdy i směle obcházíme.
Přiznejme si to, kolik z nás si přečetl podmínky, které je nutné při registraci odsouhlasit, aby nám byl vytvořen profil, který používáme.

Jistě to nebude více jak jedno procento všech uživatelů. A přitom již při zakládání sdílíme jeden nevinný údaj o sobě a tím je datum narození. Pro větší pocit bezpečí přidáme i telefonní číslo a tím dáváme tyto informace všanc majiteli stránek, a vůbec nás nenapadne, že by mohly být zneužity. A to jsme teprve na začátku.
Profil již máme založený a můžeme směle využívat výhody, které nám nabízí. Něco tomu ale chybí. Máme zde fotku, jméno, datum narození, ale stránka nás přesto nabádá, abychom si vyplnili více informací s příslibem, že nám najde přátele, které možná známe, ale nevíme, že využívají tutéž stránku.
Lákavá nabídka toho, že bychom mohli najít spolužáka, kterého jsme od základní školy neviděli či bývalého kolegu, se nedá jen tak ignorovat a tak se pustíme do vyplňování a neuvědomujeme si, jak by naše bydliště, škola či práce mohly být zneužity. Přidáme pár fotek z posledního výletu a hned náš profil vypadá mnohem lépe. Ale nezapomněli jsme na něco?

Máme tam lidi, které opravdu známe, alespoň většinou, ovšem zkontrolovali jsme si dobře možnosti, kdo naše příspěvky může vidět? Dáváme si pozor, aby nikdo, kdo by neměl, nezjistil třeba to, jak jsme minulý víkend hýřili? Máme falešný pocit, že naše příspěvky jsou dobře chráněné a proto sdílíme bez ostychu vše, ať už je to cokoliv. A přitom při větší snaze lze tyto informace získat, při troše štěstí jen pro účely marketingových reklam.

Sociální sítě se zdají být nevinné a užitečné, alespoň na první pohled. Zakládáme si je, abychom svým přátelům mohli ukázat své zážitky z dovolené, nebo abychom zůstali v kontaktu s těmi, které už nevídáme tak často, ale přesto chceme vědět, jak se jim daří. Dodávají nám pocit bezpečí a my tak ztrácíme obezřetnost a sdílíme informace, které by se sdělovat v tak velkém měřítku neměly. První varování přichází již při registraci, ale my jej slepě přehlížíme a mnohdy i směle obcházíme.
Přiznejme si to, kolik z nás si přečetl podmínky, které je nutné při registraci odsouhlasit, aby nám byl vytvořen profil, který používáme.

Jistě to nebude více jak jedno procento všech uživatelů. A přitom již při zakládání sdílíme jeden nevinný údaj o sobě a tím je datum narození. Pro větší pocit bezpečí přidáme i telefonní číslo a tím dáváme tyto informace všanc majiteli stránek, a vůbec nás nenapadne, že by mohly být zneužity. A to jsme teprve na začátku.
Profil již máme založený a můžeme směle využívat výhody, které nám nabízí. Něco tomu ale chybí. Máme zde fotku, jméno, datum narození, ale stránka nás přesto nabádá, abychom si vyplnili více informací s příslibem, že nám najde přátele, které možná známe, ale nevíme, že využívají tutéž stránku.
Lákavá nabídka toho, že bychom mohli najít spolužáka, kterého jsme od základní školy neviděli či bývalého kolegu, se nedá jen tak ignorovat a tak se pustíme do vyplňování a neuvědomujeme si, jak by naše bydliště, škola či práce mohly být zneužity. Přidáme pár fotek z posledního výletu a hned náš profil vypadá mnohem lépe. Ale nezapomněli jsme na něco?

Máme tam lidi, které opravdu známe, alespoň většinou, ovšem zkontrolovali jsme si dobře možnosti, kdo naše příspěvky může vidět? Dáváme si pozor, aby nikdo, kdo by neměl, nezjistil třeba to, jak jsme minulý víkend hýřili? Máme falešný pocit, že naše příspěvky jsou dobře chráněné a proto sdílíme bez ostychu vše, ať už je to cokoliv. A přitom při větší snaze lze tyto informace získat, při troše štěstí jen pro účely marketingových reklam.