Blog

Nejprve je třeba si uvědomit, že kniha a film jsou dvě úplně odlišná média. Zatímco v knize lze velmi dobře popsat například myšlenkový proces dané postavy, ve filmu to bez vnitřního monologu, jaký známe například z anime, nejde. Na druhou stranu některé knihy mají poměrně dlouhé části popisů postav či lokací, kdežto ve filmu je stačí jednoduše ukázat.

 
Je tedy jasné, že ne všechny příběhy, které se hodí pro jedno médium, se dají dobře přepracovat do druhého. Klasickým příkladem zde může být nechvalně známé zpracování sci-fi románu Duna z 80. let.
 
Jelikož filmy, na rozdíl od knih, mají obvykle určitý limit délky (zpravidla kolem 2 hodin), je většinou nutné knihu před zpracováním poněkud „osekat“. To znamená odebrat postavy a části, které nejsou pro hlavní děj až tak podstatné. Tím se ovšem může zcela ztratit původní smysl knihy. Zde je dobrým příkladem Nekonečný příběh. Ano, film sám o sobě je skutečně vynikající, ovšem jako adaptace se nepovedl, neboť úplně změnil hlavní poselství příběhu. Sám autor knihy se od filmu distancoval, a nechtěl být uveden v titulcích.
 
V dnešní době se rozmáhá opačný nešvar – udělat z jedné knihy více filmů. Toto je typické pro již zavedenou značku, kde je jisté, že diváci do kin půjdou. Zde je naopak nutné si postavy a scény přidávat, což opět často změní celý tón originálu. Za příklad mohou sloužit sedmý díl Harryho Pottera, který ač kratší než pátý či čtvrtý díl, byl rozdělen do dvou filmů, nebo Hobit. Kniha samotná je tenčí než například Společenstvo Prstenu, navíc s podstatně jednodušším dějem, avšak byla rozdělena na tři filmy.
 
Toto převádění knih do filmů má však ještě jeden neblahý následek, a to ten, že zbavuje především mladé lidi nutnosti číst. Proč bych měl strávit několik večerů nad knihou, když se můžu podívat na film a vyjde to nastejno? Mají pak pocit, že znají klasiku, protože přeci viděli filmové zpracování. Není proto divu, že málokdo z dnešní mládeže přečte více než stostránkovou knihu jen tak, pro pobavení a pro ten příběh. A to je škoda.
 
Knihy totiž nerozvíjejí jen slovní zásobu a podvědomě i znalost gramatiky a pravopisu, ale i fantazii, neboť čtenáře nutí si v duchu ona místa a postavy představovat podle popisu autora. To je důležité především u dětí.
 
Proto neváhejte, otevřete knihu, a pokud si zajdete na film, vnímejte ho ne jako adaptaci, ale jako samostatný, jiný příběh.

Nejprve je třeba si uvědomit, že kniha a film jsou dvě úplně odlišná média. Zatímco v knize lze velmi dobře popsat například myšlenkový proces dané postavy, ve filmu to bez vnitřního monologu, jaký známe například z anime, nejde. Na druhou stranu některé knihy mají poměrně dlouhé části popisů postav či lokací, kdežto ve filmu je stačí jednoduše ukázat.

 
Je tedy jasné, že ne všechny příběhy, které se hodí pro jedno médium, se dají dobře přepracovat do druhého. Klasickým příkladem zde může být nechvalně známé zpracování sci-fi románu Duna z 80. let.
 
Jelikož filmy, na rozdíl od knih, mají obvykle určitý limit délky (zpravidla kolem 2 hodin), je většinou nutné knihu před zpracováním poněkud „osekat“. To znamená odebrat postavy a části, které nejsou pro hlavní děj až tak podstatné. Tím se ovšem může zcela ztratit původní smysl knihy. Zde je dobrým příkladem Nekonečný příběh. Ano, film sám o sobě je skutečně vynikající, ovšem jako adaptace se nepovedl, neboť úplně změnil hlavní poselství příběhu. Sám autor knihy se od filmu distancoval, a nechtěl být uveden v titulcích.
 
V dnešní době se rozmáhá opačný nešvar – udělat z jedné knihy více filmů. Toto je typické pro již zavedenou značku, kde je jisté, že diváci do kin půjdou. Zde je naopak nutné si postavy a scény přidávat, což opět často změní celý tón originálu. Za příklad mohou sloužit sedmý díl Harryho Pottera, který ač kratší než pátý či čtvrtý díl, byl rozdělen do dvou filmů, nebo Hobit. Kniha samotná je tenčí než například Společenstvo Prstenu, navíc s podstatně jednodušším dějem, avšak byla rozdělena na tři filmy.
 
Toto převádění knih do filmů má však ještě jeden neblahý následek, a to ten, že zbavuje především mladé lidi nutnosti číst. Proč bych měl strávit několik večerů nad knihou, když se můžu podívat na film a vyjde to nastejno? Mají pak pocit, že znají klasiku, protože přeci viděli filmové zpracování. Není proto divu, že málokdo z dnešní mládeže přečte více než stostránkovou knihu jen tak, pro pobavení a pro ten příběh. A to je škoda.
 
Knihy totiž nerozvíjejí jen slovní zásobu a podvědomě i znalost gramatiky a pravopisu, ale i fantazii, neboť čtenáře nutí si v duchu ona místa a postavy představovat podle popisu autora. To je důležité především u dětí.
 
Proto neváhejte, otevřete knihu, a pokud si zajdete na film, vnímejte ho ne jako adaptaci, ale jako samostatný, jiný příběh.

Nejprve je třeba si uvědomit, že kniha a film jsou dvě úplně odlišná média. Zatímco v knize lze velmi dobře popsat například myšlenkový proces dané postavy, ve filmu to bez vnitřního monologu, jaký známe například z anime, nejde. Na druhou stranu některé knihy mají poměrně dlouhé části popisů postav či lokací, kdežto ve filmu je stačí jednoduše ukázat.

 
Je tedy jasné, že ne všechny příběhy, které se hodí pro jedno médium, se dají dobře přepracovat do druhého. Klasickým příkladem zde může být nechvalně známé zpracování sci-fi románu Duna z 80. let.
 
Jelikož filmy, na rozdíl od knih, mají obvykle určitý limit délky (zpravidla kolem 2 hodin), je většinou nutné knihu před zpracováním poněkud „osekat“. To znamená odebrat postavy a části, které nejsou pro hlavní děj až tak podstatné. Tím se ovšem může zcela ztratit původní smysl knihy. Zde je dobrým příkladem Nekonečný příběh. Ano, film sám o sobě je skutečně vynikající, ovšem jako adaptace se nepovedl, neboť úplně změnil hlavní poselství příběhu. Sám autor knihy se od filmu distancoval, a nechtěl být uveden v titulcích.
 
V dnešní době se rozmáhá opačný nešvar – udělat z jedné knihy více filmů. Toto je typické pro již zavedenou značku, kde je jisté, že diváci do kin půjdou. Zde je naopak nutné si postavy a scény přidávat, což opět často změní celý tón originálu. Za příklad mohou sloužit sedmý díl Harryho Pottera, který ač kratší než pátý či čtvrtý díl, byl rozdělen do dvou filmů, nebo Hobit. Kniha samotná je tenčí než například Společenstvo Prstenu, navíc s podstatně jednodušším dějem, avšak byla rozdělena na tři filmy.
 
Toto převádění knih do filmů má však ještě jeden neblahý následek, a to ten, že zbavuje především mladé lidi nutnosti číst. Proč bych měl strávit několik večerů nad knihou, když se můžu podívat na film a vyjde to nastejno? Mají pak pocit, že znají klasiku, protože přeci viděli filmové zpracování. Není proto divu, že málokdo z dnešní mládeže přečte více než stostránkovou knihu jen tak, pro pobavení a pro ten příběh. A to je škoda.
 
Knihy totiž nerozvíjejí jen slovní zásobu a podvědomě i znalost gramatiky a pravopisu, ale i fantazii, neboť čtenáře nutí si v duchu ona místa a postavy představovat podle popisu autora. To je důležité především u dětí.
 
Proto neváhejte, otevřete knihu, a pokud si zajdete na film, vnímejte ho ne jako adaptaci, ale jako samostatný, jiný příběh.

Nejprve je třeba si uvědomit, že kniha a film jsou dvě úplně odlišná média. Zatímco v knize lze velmi dobře popsat například myšlenkový proces dané postavy, ve filmu to bez vnitřního monologu, jaký známe například z anime, nejde. Na druhou stranu některé knihy mají poměrně dlouhé části popisů postav či lokací, kdežto ve filmu je stačí jednoduše ukázat.

 
Je tedy jasné, že ne všechny příběhy, které se hodí pro jedno médium, se dají dobře přepracovat do druhého. Klasickým příkladem zde může být nechvalně známé zpracování sci-fi románu Duna z 80. let.
 
Jelikož filmy, na rozdíl od knih, mají obvykle určitý limit délky (zpravidla kolem 2 hodin), je většinou nutné knihu před zpracováním poněkud „osekat“. To znamená odebrat postavy a části, které nejsou pro hlavní děj až tak podstatné. Tím se ovšem může zcela ztratit původní smysl knihy. Zde je dobrým příkladem Nekonečný příběh. Ano, film sám o sobě je skutečně vynikající, ovšem jako adaptace se nepovedl, neboť úplně změnil hlavní poselství příběhu. Sám autor knihy se od filmu distancoval, a nechtěl být uveden v titulcích.
 
V dnešní době se rozmáhá opačný nešvar – udělat z jedné knihy více filmů. Toto je typické pro již zavedenou značku, kde je jisté, že diváci do kin půjdou. Zde je naopak nutné si postavy a scény přidávat, což opět často změní celý tón originálu. Za příklad mohou sloužit sedmý díl Harryho Pottera, který ač kratší než pátý či čtvrtý díl, byl rozdělen do dvou filmů, nebo Hobit. Kniha samotná je tenčí než například Společenstvo Prstenu, navíc s podstatně jednodušším dějem, avšak byla rozdělena na tři filmy.
 
Toto převádění knih do filmů má však ještě jeden neblahý následek, a to ten, že zbavuje především mladé lidi nutnosti číst. Proč bych měl strávit několik večerů nad knihou, když se můžu podívat na film a vyjde to nastejno? Mají pak pocit, že znají klasiku, protože přeci viděli filmové zpracování. Není proto divu, že málokdo z dnešní mládeže přečte více než stostránkovou knihu jen tak, pro pobavení a pro ten příběh. A to je škoda.
 
Knihy totiž nerozvíjejí jen slovní zásobu a podvědomě i znalost gramatiky a pravopisu, ale i fantazii, neboť čtenáře nutí si v duchu ona místa a postavy představovat podle popisu autora. To je důležité především u dětí.
 
Proto neváhejte, otevřete knihu, a pokud si zajdete na film, vnímejte ho ne jako adaptaci, ale jako samostatný, jiný příběh.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.

Moderní technologie se neustále vyvíjí a zlepšují. Na trhu práce je mnoho volných míst, kde je třeba zkušený „ajťák“. Lze říci, že téměř všechny firmy fungují na základě informačních technologií. Aby jejich firemní technika mohla bezproblémově fungovat, je třeba, aby ji někdo spravoval a opravoval. Vhodných kandidátů k plnění této pracovní činnosti je málo. Je třeba nabírat nové zaměstnance, ale co dělat v případě, že chcete změnit svůj obor, a skočit po takových nabídkách? Máte-li zájem jít pracovat do tohoto odvětví, ale nemáte potřebné zkušenosti, tento článek je přesně pro vás!
 

V jaké sféře chcete pracovat?

Ze začátku je nutné si ujasnit, že obor IT, tedy Informační Technologie, je velmi rozsáhlý. Mnoho lidí si pod označením „ajťák“ představí mladého programátora, co veškerý svůj čas tráví za klávesnicí počítače, do kterého horlivě buší dlouhé a složité kódy. Tak to rozhodně není. Člověk pracující v této branži může být třeba webdesigner, který se stará o působivé vzhledy webových stránek svých klientů. Mimo jiné se sem může přiřadit i někdo, kdo dohlíží na hladký chod připojení k internetu celé firmy a lokálních serverů – tedy síťař. Jedinec, kterého zavoláte v případě jakékoliv drobné poruchy pracovní stanice je IT technik, co vám během pár chvilek zpátky oživí váš přístroj.
 
Doporučuji si vybrat jedno či dvě odvětví a těm se naplno věnovat. Chcete být programátor? Pak piště programy. Chcete být technik? Důvěrně se seznamte s „vnitřnostmi“ počítačů a softwarové problematiky a snažte se řešit záhady, proč to nefunguje, a jak to rychle vyřešit. Síťař to má trochu těžší – ten se musí naučit, jak zapojit kabeláže, síťové protokoly, infrastrukturu firmy atp.
 

Jaké máte předpoklady?

Je jasné, že například takový tvůrce softwaru musí mít především analytické a logické myšlení a zvládat trochu matematiky. Kvalitami IT technika, nicméně, musejí být znalosti ze světa fyziky a základů elektrotechniky. Musí mít povědomí o tom, co v počítači mění, opravuje a nastavuje. Vzhledem k tomu, že všechny informační technologie jsou postaveny na angličtině, je logické, že jedinec by měl zvládat mluvit, psát a hlavně rozumět tomuto jazyku.
 

Kdo vás může učit?

Možností, jak prohlubovat vědomosti o tomto oboru je mnoho. V případě mladých lidí se zde nabízí možnost studia na středních a vysokých školách. Střední školy nabízejí čtyřleté studium, kde se studenti učí jednotlivých odvětvím. Bohužel ze své zkušenosti mohu říci, že se jedná pouze o takový „náhled“ do tohoto světa technologií.
 
Osoba, která seriozně přemýšlí o změně svého zaměření na informační technologie by se měla o tyto věci zajímat ve svém volném čase, a věnovat jim svůj volný čas. Sledujte různé tutoriály na YouTube, udělejte si kurzy nebo se zeptejte svých známých nebo rodiny, jestli by vám nepomohli prohlubovat své znalosti a nevysvětlili by vám určité zádrhele.
 
Bude to chtít čas. Je nutné, abyste do věci byli zapáleni. Když se budete snažit, jednoho dne můžete vyrůst ze studenta na odborníka.