Někdy mám pocit, že lidé mají lásku víc k telefonům než k ostatním lidem. Jak už jsem pozorovala, mnoho lidí kolem mě procházejících, tak vždycky vidím, že i páry, které se drží za ruce, neustále vytahují mobilní telefon. Někdy si připadám, že ta láska je už jen o mobilním telefonu, protože lidé se bez něj prostě neobejdou. Sice to možná trošku přeháním, ale na druhou stranu je to pravda, protože ať se podíváte na kohokoliv, už neustále vidíte lidi, kteří v ruce drží telefon. Chápu, že doba je taková, jaká je, a my se musíme přizpůsobit, protože kdybychom se nepřizpůsobili, někdo by si o nás mohl myslet, že jsme se zbláznili, a to nechceme.
Na druhou stranu je ale potřeba chvíli odhodit telefon a přemýšlet o něčem jiném, a to právě když jste venku se svou partnerkou nebo partnerem. Je krásné, když se věnujete sami sobě, a ne nějakému telefonu, který neustále zvoní, nebo vám někdo píše na Facebook či Messenger, a vy se neustále zabýváte něčím jiným. Bylo by dobré si chvíli zastavit a věnovat se také sami sobě, abyste si užili krásu společného času, když můžete být spolu, a přijít na jiné myšlenky než pořád vytahovat telefon z kapsy. Věřím, že to ale není jednoduché, protože je mnoho závisláků na telefonech, a pak už to ani nejde, když jste venku s partnerem nebo partnerkou a neustále vytahujete telefon.
Proto je potřeba si od toho návyku trochu odpočinout a začít přemýšlet nad tím, že když někdo zavolá nebo vám telefon zazvoní, nebudete ho zvedat a budete se věnovat svému protějšku. Někdy to zkuste, protože vás to může překvapit a uvidíte, že vaše návyky se začnou snižovat. Člověk se ke všemu musí trošku odhodlat, protože když se odhodláte, najednou zjistíte, že jste udělali v něčem pokrok. Pokroky jsou v životě opravdu potřeba, proto bychom si měly naše pokroky moc dobře v životě pořád dokola pamatovat, a hlavně si je připomínat.
