Blog

Hry pokémon Heart Gold a Soul Silver se odehrávají v regionu Johto. Pokud vám to zní povědomě, je to tím, že se zde odehrával děj her druhé generace, Gold, Silver a Crystal. Nyní se tedy podíváme na jejich předělávky. Ty jsou doposud mnohými považovány za dosud nejlepší pokémon hry, čemuž odpovídá i jejich cena.
 
Příběh je prakticky stejný jako v původních hrách. Opět putujete, porážíte stadiony v regionu Johto, aby se po dohrání hlavního příběhu otevřela cesta do Kanto, kde čeká dalších 8 stadionů, přičemž se snažíte zabránit obnovení Team Rocket. Změn se samozřejmě dočkala grafika, jsou přidány nové lokace i pokémoni.
 
I příběh sám je doplněn o nové detaily. Například čtyři vůdci, kteří se snaží obnovit Team Rocket, byli v původních hrách bezejmenní admini. Nyní dostali nejen jména (Athena, Petrel, Archer a Proton), ale každý i vlastní osobnost.
 
Dozvíme se také více o jejich zmizelém vůdci, Giovannim. Ten po porážce ve hrách Red, Blue a Yellow odešel sám trénovat. Dozvíme se také, že náš rival, Silver, je Giovanniho syn.
 
Za zmínku stojí nová minihra, Pokéathlon. Zde můžete nechat své pokémony soutěžit ve sportovních disciplínách jako je běh, skok přes překážky a další. Kasino, které zde původně bylo, nahradili vývojáři minihrou Voltorb flip, což je variace na starou počítačovou hru Hledání min, kterou jistě všichni znáte.
 
Vylepšením, které mnoho hráčů uvítalo, byl automatický běh postavy. Dříve, pokud jste chtěli, aby vaše postava běžela, museli jste držet tlačítko. Nyní stačilo pouze nastavit automatický běh v menu. Novinkou bylo i to, že první pokémon ve vašem týmu za vámi chodil a bylo možno s ním interagovat. Nutno dodat, že ani jedno z těchto vylepšení se doposud v novějších hrách neobjevilo.
 
Dojde zde i na návrat postav z předchozích her. Například Steven Stone z her Ruby, Sapphire a Emerald vám dá vybrat jednoho ze tří startovních pokémonů v regionu Hoenn. Pokud zavítáte do ruin, naleznete zde milovnici legend, šampionku regionu Shinnoh, Cynthii.
 
Jako poslední novinku zmíním i lokace, které je možné navštívit, pouze pokud máte specifického mytického pokémona. Například díky Celebimu můžete cestovat do minulosti a vidět rozhovor Giovanniho a Silvera a následně si dát s Giovannim i zápas. Vlastnictví Arceuse vám zase umožní navštívit a prozkoumat jinak nedostupné staré ruiny, a přitom získat jednoho z legendárních pokémonů regionu Shinnoh.
 
Vzhledem tomu všemu není divu, že jsou tak oblíbené. Rozhodně je doporučuji zkusit i Vám, kdo ví, třeba v nich naleznete zalíbení.

Hry pokémon Heart Gold a Soul Silver se odehrávají v regionu Johto. Pokud vám to zní povědomě, je to tím, že se zde odehrával děj her druhé generace, Gold, Silver a Crystal. Nyní se tedy podíváme na jejich předělávky. Ty jsou doposud mnohými považovány za dosud nejlepší pokémon hry, čemuž odpovídá i jejich cena.
 
Příběh je prakticky stejný jako v původních hrách. Opět putujete, porážíte stadiony v regionu Johto, aby se po dohrání hlavního příběhu otevřela cesta do Kanto, kde čeká dalších 8 stadionů, přičemž se snažíte zabránit obnovení Team Rocket. Změn se samozřejmě dočkala grafika, jsou přidány nové lokace i pokémoni.
 
I příběh sám je doplněn o nové detaily. Například čtyři vůdci, kteří se snaží obnovit Team Rocket, byli v původních hrách bezejmenní admini. Nyní dostali nejen jména (Athena, Petrel, Archer a Proton), ale každý i vlastní osobnost.
 
Dozvíme se také více o jejich zmizelém vůdci, Giovannim. Ten po porážce ve hrách Red, Blue a Yellow odešel sám trénovat. Dozvíme se také, že náš rival, Silver, je Giovanniho syn.
 
Za zmínku stojí nová minihra, Pokéathlon. Zde můžete nechat své pokémony soutěžit ve sportovních disciplínách jako je běh, skok přes překážky a další. Kasino, které zde původně bylo, nahradili vývojáři minihrou Voltorb flip, což je variace na starou počítačovou hru Hledání min, kterou jistě všichni znáte.
 
Vylepšením, které mnoho hráčů uvítalo, byl automatický běh postavy. Dříve, pokud jste chtěli, aby vaše postava běžela, museli jste držet tlačítko. Nyní stačilo pouze nastavit automatický běh v menu. Novinkou bylo i to, že první pokémon ve vašem týmu za vámi chodil a bylo možno s ním interagovat. Nutno dodat, že ani jedno z těchto vylepšení se doposud v novějších hrách neobjevilo.
 
Dojde zde i na návrat postav z předchozích her. Například Steven Stone z her Ruby, Sapphire a Emerald vám dá vybrat jednoho ze tří startovních pokémonů v regionu Hoenn. Pokud zavítáte do ruin, naleznete zde milovnici legend, šampionku regionu Shinnoh, Cynthii.
 
Jako poslední novinku zmíním i lokace, které je možné navštívit, pouze pokud máte specifického mytického pokémona. Například díky Celebimu můžete cestovat do minulosti a vidět rozhovor Giovanniho a Silvera a následně si dát s Giovannim i zápas. Vlastnictví Arceuse vám zase umožní navštívit a prozkoumat jinak nedostupné staré ruiny, a přitom získat jednoho z legendárních pokémonů regionu Shinnoh.
 
Vzhledem tomu všemu není divu, že jsou tak oblíbené. Rozhodně je doporučuji zkusit i Vám, kdo ví, třeba v nich naleznete zalíbení.

Hry pokémon Heart Gold a Soul Silver se odehrávají v regionu Johto. Pokud vám to zní povědomě, je to tím, že se zde odehrával děj her druhé generace, Gold, Silver a Crystal. Nyní se tedy podíváme na jejich předělávky. Ty jsou doposud mnohými považovány za dosud nejlepší pokémon hry, čemuž odpovídá i jejich cena.
 
Příběh je prakticky stejný jako v původních hrách. Opět putujete, porážíte stadiony v regionu Johto, aby se po dohrání hlavního příběhu otevřela cesta do Kanto, kde čeká dalších 8 stadionů, přičemž se snažíte zabránit obnovení Team Rocket. Změn se samozřejmě dočkala grafika, jsou přidány nové lokace i pokémoni.
 
I příběh sám je doplněn o nové detaily. Například čtyři vůdci, kteří se snaží obnovit Team Rocket, byli v původních hrách bezejmenní admini. Nyní dostali nejen jména (Athena, Petrel, Archer a Proton), ale každý i vlastní osobnost.
 
Dozvíme se také více o jejich zmizelém vůdci, Giovannim. Ten po porážce ve hrách Red, Blue a Yellow odešel sám trénovat. Dozvíme se také, že náš rival, Silver, je Giovanniho syn.
 
Za zmínku stojí nová minihra, Pokéathlon. Zde můžete nechat své pokémony soutěžit ve sportovních disciplínách jako je běh, skok přes překážky a další. Kasino, které zde původně bylo, nahradili vývojáři minihrou Voltorb flip, což je variace na starou počítačovou hru Hledání min, kterou jistě všichni znáte.
 
Vylepšením, které mnoho hráčů uvítalo, byl automatický běh postavy. Dříve, pokud jste chtěli, aby vaše postava běžela, museli jste držet tlačítko. Nyní stačilo pouze nastavit automatický běh v menu. Novinkou bylo i to, že první pokémon ve vašem týmu za vámi chodil a bylo možno s ním interagovat. Nutno dodat, že ani jedno z těchto vylepšení se doposud v novějších hrách neobjevilo.
 
Dojde zde i na návrat postav z předchozích her. Například Steven Stone z her Ruby, Sapphire a Emerald vám dá vybrat jednoho ze tří startovních pokémonů v regionu Hoenn. Pokud zavítáte do ruin, naleznete zde milovnici legend, šampionku regionu Shinnoh, Cynthii.
 
Jako poslední novinku zmíním i lokace, které je možné navštívit, pouze pokud máte specifického mytického pokémona. Například díky Celebimu můžete cestovat do minulosti a vidět rozhovor Giovanniho a Silvera a následně si dát s Giovannim i zápas. Vlastnictví Arceuse vám zase umožní navštívit a prozkoumat jinak nedostupné staré ruiny, a přitom získat jednoho z legendárních pokémonů regionu Shinnoh.
 
Vzhledem tomu všemu není divu, že jsou tak oblíbené. Rozhodně je doporučuji zkusit i Vám, kdo ví, třeba v nich naleznete zalíbení.

Hry pokémon Heart Gold a Soul Silver se odehrávají v regionu Johto. Pokud vám to zní povědomě, je to tím, že se zde odehrával děj her druhé generace, Gold, Silver a Crystal. Nyní se tedy podíváme na jejich předělávky. Ty jsou doposud mnohými považovány za dosud nejlepší pokémon hry, čemuž odpovídá i jejich cena.
 
Příběh je prakticky stejný jako v původních hrách. Opět putujete, porážíte stadiony v regionu Johto, aby se po dohrání hlavního příběhu otevřela cesta do Kanto, kde čeká dalších 8 stadionů, přičemž se snažíte zabránit obnovení Team Rocket. Změn se samozřejmě dočkala grafika, jsou přidány nové lokace i pokémoni.
 
I příběh sám je doplněn o nové detaily. Například čtyři vůdci, kteří se snaží obnovit Team Rocket, byli v původních hrách bezejmenní admini. Nyní dostali nejen jména (Athena, Petrel, Archer a Proton), ale každý i vlastní osobnost.
 
Dozvíme se také více o jejich zmizelém vůdci, Giovannim. Ten po porážce ve hrách Red, Blue a Yellow odešel sám trénovat. Dozvíme se také, že náš rival, Silver, je Giovanniho syn.
 
Za zmínku stojí nová minihra, Pokéathlon. Zde můžete nechat své pokémony soutěžit ve sportovních disciplínách jako je běh, skok přes překážky a další. Kasino, které zde původně bylo, nahradili vývojáři minihrou Voltorb flip, což je variace na starou počítačovou hru Hledání min, kterou jistě všichni znáte.
 
Vylepšením, které mnoho hráčů uvítalo, byl automatický běh postavy. Dříve, pokud jste chtěli, aby vaše postava běžela, museli jste držet tlačítko. Nyní stačilo pouze nastavit automatický běh v menu. Novinkou bylo i to, že první pokémon ve vašem týmu za vámi chodil a bylo možno s ním interagovat. Nutno dodat, že ani jedno z těchto vylepšení se doposud v novějších hrách neobjevilo.
 
Dojde zde i na návrat postav z předchozích her. Například Steven Stone z her Ruby, Sapphire a Emerald vám dá vybrat jednoho ze tří startovních pokémonů v regionu Hoenn. Pokud zavítáte do ruin, naleznete zde milovnici legend, šampionku regionu Shinnoh, Cynthii.
 
Jako poslední novinku zmíním i lokace, které je možné navštívit, pouze pokud máte specifického mytického pokémona. Například díky Celebimu můžete cestovat do minulosti a vidět rozhovor Giovanniho a Silvera a následně si dát s Giovannim i zápas. Vlastnictví Arceuse vám zase umožní navštívit a prozkoumat jinak nedostupné staré ruiny, a přitom získat jednoho z legendárních pokémonů regionu Shinnoh.
 
Vzhledem tomu všemu není divu, že jsou tak oblíbené. Rozhodně je doporučuji zkusit i Vám, kdo ví, třeba v nich naleznete zalíbení.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.

Podle jistých teorií bylo v tomto ohledu cílem člověka vytvořit stroj či technologii, která by byla inteligentnější než on. Toto předsevzetí ale nese jistá rizika, před kterými varoval nejeden fyzik, vědec či prostý člověk.

Začněme u nedávno zesnulého Stephena Hawkinga. Tento nadprůměrně inteligentní muž, který byl po většinu svého života kvůli chorobě připoután na vozík, prohlásil: „Umělá inteligence by žila vlastním životem, sama by se stále rychleji vylepšovala. Lidé, které omezuje pomalá biologická evoluce, by tomu nedokázali konkurovat.“

Hawking tuto myšlenku představil světu po vynalezení nové technologie, která by mu umožnila rychleji snímat jeho řeč, a pomohla mu tak lépe mluvit. Na jeho argument navazuje i ten od vynálezce Elona Muska, podle jehož názoru se umělé inteligenci postupně přestane líbit sdílení planety s lidskou rasou a rozhodne se ji zneškodnit.

Biochemik a spisovatel Isaac Asimov dokonce sepsal několik děl, která popisují průběh vývoje umělé inteligence a zvažuje možná rizika. Nechybí zde ani znázornění apokalypsy, která podle některých není vyloučena.

Nils Lenke se svou organizací zkoumá způsob, jakým spolu stroje dokáží komunikovat, a zjišťuje, jestli jsou schopny samovolně pracovat, myslet a jednat. Nejděsivější na tom je to, že i když se jeho tým skládá z odborníků prověřených dlouholetou praxí, nejsou si stále jisti, oč tu přesně běží. Je prý také velké riziko, že pokud by moderní technologie byly nasazeny například do lékařských oborů, mohly by snadno udělat chybu, která by měla tragické následky.

Abychom ale nekončili depresivně, má umělá inteligence samozřejmě i řadu výhod. Vymoženosti jako sekretářka, lednice, auto či celý dům už v dnešní době nejsou ničím překvapivým. Ano, posuny v umělé inteligenci jsou sice působivé, nesmíme však zapomínat, že všechno by mělo mít své meze. Z minulosti totiž už dávno víme, že i ta nejmenší chyba může změnit osud lidstva navždy.